V České republice zažila znásilnění každá desátá žena, přesto systém prevence dlouhodobě selhává. Přístupy, které obviňují oběť, i elitářská řešení založená na bojových uměních nechávají ty nejzranitelnější — ženy, děti, seniory a osoby se zdravotním postižením — bez účinné ochrany. Povědomí o tom, že 80 % útoků páchá někdo, koho oběť zná, zůstává nízké a společnosti zároveň chybí nástroje pro včasné rozpoznání hrozeb, čímž se nechtěně normalizuje obtěžování i bezmoc.
Moderní sebeobrana
Kdo stojí za projektem: Moderní sebeobrana / Modern Self-Defense
Odpovědná osoba: Alžběta Hamrová
2026
Nominovaní
CS
Občanská společnost / Sociální podnik
Vzdělávání
Sociální práce, Zdravotnictví
Proměna prevence násilí ze sportovní disciplíny v nástroj veřejného zdraví stojí na třech pilířích: včasném rozpoznání manipulace a nastavování hranic, které může zastavit až 90 % verbálních konfliktů; práci s reakcí zamrznutí, kterou tradiční kurzy opomíjejí; a aktivním zapojení přihlížejících k bezpečnému zásahu, čímž se odpovědnost přesouvá z oběti na komunitu. Tento přístup se postupně rozšiřuje ve školách i firmách a přispívá ke změně společenských norem.
Díky plně remote fungování a inkluzivnímu nastavení organizace může tvoří back-office tým převážně skupina žen na rodičovské dovolené. Školení zajišťuje síť více než 40 certifikovaných lektorek a lektorů, z nichž 90 % tvoří ženy, které aktivně narušují genderové stereotypy v oblasti bezpečnostního vzdělávání. Organizace spolupracuje napříč sektory – s akademickou sférou na ověřování metodiky, s neziskovými organizacemi na návazné krizové intervenci a s mediálními partnery na zvyšování povědomí a proměně společenských norem.
Dopad se definuje jako kulturní změna na třech úrovních: posílení jednotlivce a jeho odolnosti; zavedení nulové tolerance vůči šikaně ve školách i firmách; a společenský posun od obviňování obětí k odpovědnosti pachatelů. Dotazníky před a po kurzu sledují nárůst sebejistoty a znalostí, zatímco kvalitativní „příběhy změny“ přinášejí důkazy z praxe a slouží k průběžnému zlepšování metodiky.
Metodika není založena na lokálních tradicích, ale vychází z univerzálních principů psychologie a biologie, a proto je přenositelná napříč kulturami. Stresová reakce i dynamika moci fungují v různých kontextech obdobně, což dokládá i úspěšná adaptace principů v odlišném kulturním a náboženském prostředí v Egyptě. Podobně jako open-source software má metodika univerzální jádro postavené na psychologii, prevenci a komunikaci, zatímco jazyk a konkrétní situace se přizpůsobují místnímu kontextu.